Podivuhodné závody
Příběhy závodů s podivným začátkem, podivným průběhem i závěrem a také závodů, které byly podivné celé.
Příběhy
36 CELKEM
Podivuhodné závody
Psal se rok 1894 a na pařížském předměstí Neuilly vedle sebe nastoupilo pozoruhodné shromáždění vozů poháněných benzinem a parou na závodu z Paříže do Rouenu. Tehdy započala pestrobarevná historie motosportu.
1894 - Plnou parou vpřed
Motorismus byl ještě v plenkách, když Pierre Giffard, majitel pařížských novin Le Petit Journal, přišel s nápadem uspořádat první automobilové klání.
1895 - Nesmělé začátky za velkou louží
Soudě dle vlažných reakcí diváků na první americký závod, jen málokdo by věřil tomu, že by se motorismus mohl za velkou louží setkat s úspěchem.
1898 - Policejní brutalita
Zatímco se Američané k motosportu ještě stále stavěli rezervovaně, Francouzi tuto kratochvíli přivítali s otevřenou náručí.
1899 - Charron na zpátečku
Povzbuzen úspěchy, Francouzský automobilový klub započal přípravy na další závod. Tentokrát mělo jít o nejdelší klání v dosavadní historii motorismu: devítidenní okružní jízdu Francií s tratí čítající celkem 2290…
1900 - Pekelný pes
Když si Madame Nos, manželka významného francouzského politika, zlomila nohu poté, co byla sražena vozem při sledování závodu z Paříže do Roubaix, stáhly se nad závoděním ve Francii temné mraky.
1902 - Jarrotovy opravy
Na závod z Paříže do Vídně – událost, která měla konkurovat každoročním závodu Gordona Bennetta – se přihlásilo 148 soutěžících.
1903 - Závod smrti
Když byly silniční závody před bezmála deseti lety poprvé představeny publiku, kvůli nízké rychlosti vozů neskýtaly přílišné riziko ani pro diváky, ani pro závodníky samotné.
1907 - Cesta do neznáma
Není překvapením, že po tragickém debaklu, jakým byl závod z Paříže do Madridu v roce 1903, závodění na několik let poněkud utichlo.
1908 - Závod kolem světa
Pouhých několik týdnů po závodu z Pekingu do Paříže spojil Le Matin síly s New York Times, aby vyhlásili další maratón. Tentokrát bylo v plánu obkroužit zeměkouli z New Yorku do Paříže.
1912 - Závod pod psa
Po tříleté přestávce se další světová Grand Prix znovu udála na francouzském území. Tentokrát se jednalo o dvoudenní závod v Dieppe s trasou 1 539 kilometrů, a tedy doposud nejdelší Grand Prix.
1913 - Julesovo šampaňské
Základní kámen 4kilometrového okruhu v Indianapolis byl položen roku 1909 a přišel na 250 000 dolarů. Povrch trasy tvořil přírodní kámen, který konstruktéři vybrousili párou dohladka, což se však ukázalo jako příliš…
1919 - Do cíle pozpátku
Duchovní dítě hraběte Vincenze Floria, Targa Florio, bylo počato v Sicílii roku 1906. Když byl hraběti předložen návrh uspořádat na hornatém ostrově závod, argumentoval tím, že na ostrově nejsou žádné cesty.
1925 - Souboj titánů
Parry Thomas znal každý kout okruhu Brooklands. Otisk kol, který zde zanechal roku 1925, byl pouhých 5 centimetrů od vrcholku klopené dráhy, jindy se zase dostal tak blízko okraji, že jeho vůz urazil keř rostoucí na…
1925 - Zastávka na oběd
První Grand Prix se v Belgii uskutečnila roku 1925 na 14kilometrovém okruhu ve Spa-Francorchamps. Závod byl původně naplánován na rok 1914, v té době se ovšem na belgické půdě odehrála docela jiná bitva, a tak byl o…
1929 - Herečka a operní pěvec
Hrabě Aymo Maggi měl sen uspořádat ve svém rodném městě Brescia největší motoristický závod na světě. Společně s dalšími obyvateli Brescie, hrabětem Francem Mazzottim, Renzem Castegnetem a Giovannim Canestrinim…
1932 - Campariho kladivo
Guiseppe Campari byl nezpochybnitelným králem Mille Miglia. Zvítězil roku 1928 a 1929, roku 1930 byl třetí a roku 1931 druhý. A tak se očekávalo, že i roku 1932 předvede odvážnou show.
1933 - Zmanipulovaný závod
Velká Cena Tripolisu v roce 1933 by měla být vzpomínána pro chrabrou – a tragickou – poslední jízdu elegantního Angličana, Sira Henryho „Tima“ Birkina.
1933 - Vítězství v Le Mans zpečetěné žvýkačkou
Když roku 1933 Alfa Romeo oznámila posádky pro vytrvalostní závod v Le Mans, způsobilo to mnoho v údivu nadzdvižených obočí. Raymond Sommer a Tazio Nuvolari společně v jednom voze?
1935 - Nuvolari proti Němcům
V létě roku 1935 jel německý nacionalismus na nejvyšší obrátky. Samozvaná elitní rasa nesnesla porážku v žádné podobě – v politice, na bitevních polích, fotbalových stadionech ani běžeckých drahách.
1938 - Mezi slepými jednooký králem
V přepestré historii 24hodinového závodu v Le Mans můžeme najít jen pár překvapenějších vítězů než dvojici Eugene Chaboud a Jean Tremoulet.
1938 - Parohy Tazia Nuvolariho
V éře, kdy si motosport ještě stále držel znepokojující míru úmrtnosti, většina jezdců považovala zranění či smrt za riziko z povolání.
1940 - Špatná strana cesty
Tento jihoamerický maratón znamenal jedno z prvních velkých vítězství pro Juana Manuela Fangia. Málem ale skončil katastrofou kvůli chybě jeho mechanika, který, dezorientovaný v cizí zemi, zapomněl na to, na jaké straně…
1947 - Závod na ledě
Automobilové závodění na ledě bylo ve Skandinávii oblíbeným diváckým sportem již od roku 1931, kdy se první Švédská zimní Grand Prix konala na zamrzlém jezeře Rämen.
1947 - Silverstonská ovce
Jakkoliv se to může zdát alarmující, město Silverstone se vůbec nemuselo stát místem konání britské Grand Prix nebýt jedné vzrušující pitky v baru Mitre Oak v Ombersley ve Worcestershire.
1952 - Sólo Pierra Levegha
Jméno Pierre Levegh bylo fanouškům francouzského motorismu známé již z předválečných let. Jednou jako pseudonym (anagram) Pierra Velgha, pak coby pseudonym jeho synovce Pierra Bouillona, letitého harcovníka, jenž dosáhl…
1953 - S kocovinou o závod
Ve vytrvalostním závodě, jako je Le Mans, přeje štěstí připraveným. Jezdci musí být na vrcholu fyzické kondice, mít čistou hlavu a ty nejpohotovější reakce. Co však zcela určitě nepotřebují, je kocovina.
1956 - Pomocné ruce
O vítězi šampionátu Formule 1 roku 1956 se mělo rozhodnout až v posledním závodě sezóny v Monze. O titul mezi sebou bojovali dva jezdci s velmi odlišnými kariérami: Juan Manuel Fangio, brilantní Argentinec, který získal…
1959 - Roztavený okruh
Až na dvě zajížďky do Rouenu byl v padesátých letech domovem francouzské Grand Prix rychlý okruh v Reims, který nikdy rozhodně nebyl pro slabší povahy.
1959 - Poslední popostrčení
Posledním závodem sezóny Formule 1 v roce 1959 byla Velká cena Spojených států konaná v Sebringu na Floridě. Poprvé se tak závod kryl se Světovým šampionátem.
1960 - Tramvaj Jacka Brabhama
Po nejistém startu a neúspěších v Argentině a Monaku Jack Brabham zahájil střed sezóny ve formě a za volantem Cooperu absolvoval čtyři velmi úspěšné závody – v Holandsku, Belgii, Francii a Velké Británii.
1965 - Velký Útěk
Graham Hill a Monako byli jako stvoření jeden pro druhého. Ten vzduch, rychlý, nekonvenční život, okázalý lesk, půvab – není divu, že mu okruh tak učaroval.
1966 - Demoliční Indy
Američané byli co do pomsty neuvěřitelně zarputilí. Ještě stále se vzpamatovávali z toho, že měl předchozího roku Jim Clark tu neskutečnou drzost stát se prvním Britem vítězícím na pětistovce v Indianapolis.
1969 - O zaječí chlup
Matra Jackieho Stewarta vévodila sezoně 1969. S vítězstvími v Jižní Africe, Španělsku, Holandsku a Velké Británii Stewart vedl šampionát Formule 1. Jedinou otázkou bylo, kdy přesně dosáhne na světový titul.
1970 - Šílení psi a Mexičané
Sezóna roku 1970 byla zvláštní. Úmrtí Jochena Rindta na italské Grand Prix vyústilo v první posmrtně udělený titul světového šampiona.
1973 - Skrz barikády
Celkem 278 závodníků vyrazilo roku 1973 z tak rozličných měst jako Atény, Glasgow, Frankfurt, Oslo, Řím a Varšava na rallye v Monte Carlu.
