Sezóna 2008 se ukázala být opravdu vzrušující. Lewis Hamilton, setrvávající v souboji s Felipe Massou a Kimim Räikkönenem, zaznamenal na jejím začátku pár dobrých závodů, pak ale začal ztrácet na bodech. Fernando Alonso se v druhé polovině sezóny začal dostávat zpátky do formy. Poté, co se vrátil k Renaultu, byl nejdříve typicky nedůtklivý a smutný. Jakmile ovšem získal vítězství na deštivé Grand Prix v Singapuru, která se jela za umělého osvětlení, bylo pro něj vše zářivější. Následně se cítil tak dobře, že dokonce prohodil pár vlídných slov ke svému bývalému šéfovi, Ronu Dennisovi: „Máme jeden k druhému respekt. V současnosti už není mnoho lidí, kteří by byli jako Ron.“
Když všichni dorazili do Číny, bylo to až nesmyslně vzrušující. První tři jezdce dělilo od sebe dvanáct bodů. Hamilton, poté co naboural v Japonsku, začínal být podrážděný. Oproti tomu Alonso zářil nad svým zlepšením v Renaultu a konstatoval: „Nyní cítím, že jsme schopní naprosto všeho“. A pak, na Šanghajském okruhu Hermanna Tilkeho, Hamilton zahájil svůj nástup. Vyhrál kvalifikaci, zajel nejrychlejší kolo a vyhrál závod patnáct sekund před Felipem Massou. To vše přišlo po šesti Velkých cenách bez jediné výhry. Jedna z nich byla v Belgii, kde ho pořadatelé sesunuli z druhého místa na třetí za porušení pravidel.
Britským fanouškům málem způsobil kolektivní nervový kolaps, když téměř vyhrál, pak téměř prohrál a nakonec skutečně vyhrál šampionát v poslední zatáčce posledního kola brazilské Grand Prix a vyfoukl tak prvenství rozrušenému Massovi. „Křičel jsem do rádia: Mám to? Mám to?“, prozradil později Hamilton. „Teprve když jsem uviděl šachovnicovou vlajku, tak mi tým oznámil, že jsem mistrem světa. Byl jsem v extázi.“ Sportovní ředitel stáje Ferrari Stefano Domenicali šel po závodě ihned k Hamiltonovi, aby mu pogratuloval. „Odvedl jsem svou práci. Myslím, že je to správné“, povzdechl si. “Nakonec zvítězil o jeden bod a znamenalo to, že je o jeden bod lepší. Minulou sezónu prohrál o jeden bod. A tuto sezónu je světovým šampionem”.
